Sylaby a plány lekcí

Vyberte si oblast a získejte k ní přípravy sylabů a jednotlivých hodin:

  • Syntax
  • Morfologie
  • Vývoj jazyka a slovotvorba
  • Psaní
  • Čtenářské dílny
  • Literatura

 Každá oblast je uvedena krátkým odstavcem o tom, jak se orientovat ve složkách s přípravami a z čeho jsem při dlouhodobějším plánování vycházel.

Syntax

Nejevidentnější cíl výuky syntaxe je syntaktický pravopis: psaní čárek a shoda podmětu s přísudkem. Výuka syntaxe ale obsahuje další benefity: díky tomu, že děti umí větné členy, se snadněji učí jazyky; znalost vedlejších vět jim pomáhá s porozuměním textu a psaním.

Naše užívání jazyka odráží to, jak o světě uvažujeme. Větné členy například odrážejí to, jak při vnímání světa zaměřujeme pozornost. Abych mohl dát dětem tuto skutečnost zažít, začínám výuku syntaxe vždy ne-explicitní, zážitkovou hodinou. Po ní následují lekce, které kopírují schůdky obsažené v myšlenkové mapě níže. Ta je rovněž sylabem k mojí výuce syntaxe, jejímž cílem je, že děti dokáží psát správně čárky ve větě.

Jednotlivé přípravy jsou ve složkách seřazeny postupně podle této myšlenkové mapy. Každá hodina je strukturována tak, jak popisuji ve východiscích explicitní výuky. Explicitní hodiny syntaxe jsem původně vytvářel pro online prostředí. Některé z příprav jsou tedy ve složce stále ještě nahrané pro distanční vzdělávání, nicméně postupně každou z nich přepisuji do offline podoby. Online hodiny se dají na prezenční formu převést jednoduše tím, že se Mentimeter a psaní do chatu nahradí ukazováním na prstech nebo psaním na mazací tabulky. Jednotlivé lekce jsou číslované, přičemž dokumenty se stejným číslem, jako je číslo lekce, jsou potřebné materiály (pracovní listy apod.).

Chci k přípravám!

Morfologie

Cílem morfologie je v první řadě naučit morfologický pravopis a správné tvary slov (v RVP jde o výstupy ČJL-9-2-04 a ČJL-9-2-07). Některé cíle v myšlenkové mapě níže nevedou k tomuto cíli, ale dávám je do sylabu proto, že je požaduje CERMAT k přijímacím zkouškám na střední školy. Jde například o učivo, jako je slovesný vid, druhy zájmen apod. V systému školy, kde učím, je tato látka náplní volitelných lekcí pro ty, kdo dělají testy od CERMATU.

Myšlenková mapa níže je mým sylabem k celému tvarosloví. Jednotlivé přípravy jsou ve složkách seřazeny postupně podle této myšlenkové mapy. Každá hodina je strukturována tak, jak popisuji ve východiscích explicitní výuky. Jednotlivé lekce jsou číslované, přičemž dokumenty se stejným číslem, jako je číslo lekce, jsou potřebné materiály (pracovní listy apod.).

Chci k přípravám!

Vývoj jazyka a slovotvorba

V těchto hodinách se žáci postupně učí nejprve to, jak se čeština vyvíjela a jaké má vrstvy, následně o tom, jak čeština tvoří nová slova, a konečně o dopadech, které to má na pravopis. Kromě stavby slova jde tedy o učivo týkající se pravopisu předpon vz-, s-, z- nebo psaní skupin bje-bě, vje-vě, mně-mě. V RVP jde o výstupy ČJL-9-2-02, ČJL-9-2-03, ČJL-9-2-07, ČJL-9-2-08.

Při plánování sekvence hodin nabízí toto téma propojení pravidel pravopisu, která si děti musí zapamatovat a osvojit, s pochopením toho, jak se jazyk vyvíjel a jak funguje. Proto tato složka začíná nejprve hodinami na vývoj a stratifikaci češtiny a od čistě slovotvorných a lexikálních hodin přechází k lexikálnímu a slovotvornému pravopisu.

S výjimkou hodin o vývoji a stratifikaci jazyka, kde se opírám o Willinghamovy poznatky o dopadu storytellingu na učení, je každá hodina strukturována tak, jak popisuji ve východiscích explicitní výuky. Jednotlivé lekce jsou číslované, přičemž dokumenty se stejným číslem, jako je číslo lekce, jsou potřebné materiály (pracovní listy apod.).

Chci k přípravám!

Psaní

Psaní je disciplína, která se většinou zadá. Napiš úvahu, napiš esej. Méně často už se psaní vyučuje. Přitom jde o komplexní dovednost, na kterou se i jako učitelé češtiny musíme mnohdy soustředit. Naši žáci se nenaučí psát jen proto, že jim budeme pořád dokola zadávat úkoly na psaní. Jde o dovednost, kterou musíme explicitně a vědomě učit a budovat, dokud se z jednotlivých krůčků nestanou návyky.

Myšlenková mapa níže ukazuje, kolik znalostí a dovedností musí žák zvládnout k tomu, aby psaní dokázal ovládnout. Součástí mapy jsou jak věci technické (jak dobře vytvořit větu nebo jak argumentovat), tak procesní (jak plánovat a editovat svůj text). Pokud chceme, aby se naši žáci naučili psát, musíme je krok po kroku dovést k tomu, že se jednotlivá chapadla myšlenkové mapy stanou automatickými návyky.

Kniha The Writing Revolution Judith C. Hochmanové a Natalie Wexlerové dává výborný návod, jak na to. Autorky ukazují, jak postupně rozvíjet schopnost zkonstruovat slušnou větu, jak následně přejít k odstavci a jak pak pomoci žákům napsat solidní esej. Podstatnou premisou jejich práce je to, že psaní nelze vyučovat bez učebního kontextu, a že by proto jeho výuka měla být obsahem všech předmětů, tedy ne pouze češtiny.

Z toho důvodu složka s přípravami neobsahuje příliš mnoho konkrétních plánů sekvencí nebo lekcí. Cestou k úspěchu je spíše využívat určité postupy a metody v hodinách napříč předměty. Několik námětů k tomu naleznete v příspěvku Psaní krok po kroku na blogu. Na stejném místě je také detailnější komentář k sekvenci o psaní recenzí.

Chci k přípravám!

Čtenářské dílny

Dílny čtení nejsou součástí explicitní praxe, nicméně jejich zařazením do hodin češtiny se na naší škole podařilo zvýšit čtenářskou gramotnost dětí a děti rozečíst. Po jejich zařazení některé děti četly i o přestávkách a začaly se mezi sebou bavit o tom, kdo co zrovna čte.

Proč jsme se u nás ve škole rozhodli čtenářské dílny zařadit?

  • Daniel Willingham vyvozuje z kognitivních výzkumů klíčovou roli čtení pro učení a formuluje maximu: „Do Whatever You Can to Get Kids to Read“ (Willingham 2009: 49)
  • inspirativní kniha o čtení Čtenáři, vrať se od Maryanne Wolfové
  • ve školách na čtení většinou není čas a z výzkumů vyplývá, že děti se „z vlastní vůle […] do čtení nepustí“ (Steelová a kol. 2007: 9)
  • pokrytí řady výstupů RVP (ČJL-9-1-02, 04, 07, 08; ČJL-9-3-01, 02, 03, 05)

Průběh čtenářských dílen

  • dílny probíhají 2x týdně (viz doporučení Steelová a kol. 2007: 12)
  • učitel, případně další přítomný dospělý čte spolu s dětmi a vyplňuje svůj záznam o četbě; přítomnost vzoru a modelování hrají při rozvíjení čtenářství významnou roli (srov. výzkumy citované in Trávníček 2020: 208 a 209)
  • každá čtecí dílna má zadání, které podporuje zaměření pozornosti: jednak to dětem pomáhá vyznat se ve stránce plné písmen, jednak je pozorné čtení efektivnější (srov. Wolfová: 63)
  • součástí dílen je diskuze, která má za cíl podpořit sociální interakce čtenářů; ty jsou jedním ze čtyř klíčů úspěchu při podpoře čtenářství, viz Co funguje ve třídě s. 70 
  • dílny mají vždy stejnou strukturu, aby si ji děti zautomatizovaly

Struktura čtenářských dílen

Minilekce

Krátká lekce od učitele, která určí, na co se bude zaměřovat pozornost. Je to také prostor pro doporučení knih.

ČAS: 5 MINUT

Samostatné čtení

Čas, kdy všichni včetně učitele čtou. Při čtení smí být děti kdekoliv ve třídě, když při tom dodrží pravidla dílny.

ČAS: 15-20 MINUT

Záznam z četby

Všichni včetně učitele vyplňují svůj záznam , který slouží jako odrazový můstek pro diskuzi.

ČAS: 10 MINUT

Diskuze

Žáci sdílí své čtenářské dojmy ve tří až čtyřčlenné skupince. Cílem je ukotvení a socializace.

ČAS: 10 MINUT

Materiál

  • děti mohou číst libovolné knihy, tedy jak beletrii, tak literaturu faktu: možnost volby je pro rozvoj čtení podstatným faktorem (srov. Steelová a kol. 2007: 9 + Hendrick, Macpherson 2019: 70)
  • během dílen čtou děti v češtině a kniha musí být fyzická (nikoliv na čtečce)
  • kniha je mezinárodně definována jako „neperiodická tištěná publikace o 49 a více stranách, nepočítajíc v to stranu titulní“ (citováno podle Trávníček 2020: 172)
  • pro rozečtení je dobré číst cokoliv (včetně komiksů), postupem času je ovšem žádoucí podporovat děti, aby četly knihy na jejich čtenářské úrovni (srov. Willingham 2009: 49)

Záznamy z četby

  • jsou jednou za čtvrtletí peer hodnoceny na základě kritérií
  • jsou psány rukou, aby se děti naučily vyjádřit pomalu svoje přemýšlení (viz Wolfová 2020: 180)
  • své záznamy si vede i učitel a sdílí je s dětmi
  • šablonu na záznamy o četbě přikládám níže a lze ji stáhnout ve složce

Literatura ke čtenářským dílnám

Hendrick, Carl, Macpherson, Carl (2019): Co funguje ve třídě: Most mezi výzkumem a praxí (Praha: Euromedia Group).

Steelová, Meredith, Temple, Walter (2007): Dílna čtení: Vychováváme přemýšlivé čtenáře (Praha: Kritické myšlení).

Trávníček, Jiří (2020): Kulturní vetřelec: Dějiny čtení – kalendárium (Brno: Host).

Willingham, Daniel (2009): Why Don’t Students Like School? A Cognitive Scientist Answers Questions about How the Mind Works and What It Means for the Classroom (San Francisco: Jossey-Bass).

Wolfová, Maryanne (2020): Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním svět (Brno: Host).

 

První hodiny (lekce 01-04) ve složce ukazují to, jak čtenářské dílny rozjet. Následující přípravy jsou příklady několika možných hodin s různými zadáními. Jde o ukázky, nikoliv ucelený dlouhodobý plán (sekvenci hodin naznačují přípravy 5-10 věnující se postavě), protože při dlouhodobém plánování je podstatné, aby v úvodních minilekcích učitel hovořil o tématu, které je mu blízké.

Chci k přípravám!

Literatura

Při stavbě koncepce výuky dějin literatury jsem vycházel z následujících dvou myšlenek vytvořených na základě toho, jak Dylan Wiliam popisuje práci s velkými myšlenkami (srov. Zavádění formativního hodnocení, 3. kapitola):

  • Narozením do kultury se stávám jejím dědicem; je ve mně, odráží s ve mně; tím, že ji poznávám, poznávám sám sebe.
  • Literární epochy odrážejí způsob nahlížení světa. Umění je kultura, tvoří ji, tvoří to, co nás dělá Evropany.

Protože je pro mě při výuce literatury klíčový prožitek a sebepoznání, nekoncipuji hodiny literatury čistě explicitně. Stejně jako v explicitně stavěných hodinách je pro mě podstatné odrazit se od znalostí, ale primárně se zaměřuji na určité okamžiky, jako je to, aby si děti prožily například šok z proměny světa konce 20. století nebo Achillovo váhání. Z responzivní výuky si také při učení literatury zachovávám jasně formulované cíle a práci se zaměřením pozornosti, aby děti myslely většinu času na to, co si mají zapamatovat.

Složky k literatuře obsahují pouze ukázky hodin literatury. V první složce jsou hodiny, které jsem různě používal, když jsem se s dětmi bavil o tom, proč je dobré studovat literaturu. Dále jsou složky organizované chronologicky podle období. První dokument ve složce je vždy dlouhodobější sylabus, který jsem organizoval na základě 1. kapitoly knihy Responzivní výuky od Harryho Fletchera-Wooda (viz myšlenková mapa níže). Jednotlivé lekce jsou číslované, přičemž dokumenty se stejným číslem, jako je číslo lekce, jsou potřebné materiály (pracovní listy apod.).

Při formulaci cílů jsem vycházel z RVP a naplňoval cíle ČJL-9-3-01, ČJL-9-3-02, ČJL-9-3-06, ČJL-9-3-07, ČJL-9-3-08. Cíle jsem přeformuloval také pro děti. Na základní úrovni jsem chtěl, aby děti dokázaly

  • charakterizovat dobu
  • charakterizovat literární žánry a směry typické pro dané období a znám jejich představitele
  • uvést významná díla doby a popsat, čím jsou významná v kontextu dějin literatury i dnešní doby

Na pokročilejší úrovni měly umět

  • rozpoznat v textu dobové charakteristiky
  • popsat a interpretovat klasická díla s použitím základních literárních pojmů

Chci k přípravám!